Přeskočit navigaci

Historie města Chrudim

První stopy slovanských sídlišť byly nalezeny na území dnešní staré Transporty a Městských sadů, archeologické stopy osídlení dnešního vnitřního města jsou až z 9.-10.stol.

První písemná zmínka o Chrudimi je v listině z roku 993. Český panovník Boleslav II. v ní dává nově založenému benediktinskému klášteru v Břevnově právo pobírat z Chrudimě 1/10 soudních a tržních pokut. Listina sama je však podvrh až ze 13. stol. Celé východní Čechy byly do konce 10. stol. součástí slavníkovského panství se střediskem v Libici n. Cidlinou. V roce 995 byli Slavníkovci vyvražděni a jejich území spojeno s pražským knížectvím. Z tohoto důvodu je tedy pravděpodobné, že k vybudování chrudimského hradiště došlo až po tomto roce. Jistě však stálo v r. 1055, kdy v chrudimském hradišti zemřel český panovník Břetislav I.

Ze samotného hradiště se přibližně ke konci 12. stol. vydělil jako samostatný objekt zeměpanský hrad. Zde bylo od r. 1130 sídlo územní správy. Ke konci 12. stol. se Chrudim se svým hradským obvodem dostává k Děpolticům, vedlejší větvi vládnoucího přemyslovského rodu. Ti však ohrožovali jednotnost českého státu a byli proto nuceni odejít z Čech do Polska.

Nejpodstatnější změnu pro chrudimské dějiny přinesla 2. polovina 13. stol., kdy na místě starého hradiště byla králem Přemyslem Otakarem II. založena Chrudim jako město. Z toho vyplývaly výsady, které zajišťovaly obyvatelstvu jistou míru samosprávy a svobody trhů, obchodu a řemesel. Hradby to vše chránily a činily z města pevnost ve službách zakladatele a pána.

Kdy byla Chrudim jako město založena bohužel nevíme, protože zakládací listina města se v originále nezachovala. Jisté však je, že Chrudim musela být založena někdy před r. 1276. Pro oslavu 700-letého trvání města se chrudimská obec rozhodla pro časové určení r. 1263.

Nedlouho po svém založení se stává královským "věnným" městem. K podstatné změně v sociálním a národnostním složení obyvatel Chrudimě došlo již na počátku husitských válek. Jeden z vůdců táborského bratrstva, Jan Hromádka z Jistebnice, se zmocnil Chotěboře, kde se však 4. února 1421 vzdal Zikmundovým přívržencům. Byl odvlečen do Chrudimě a tam byl spolu s dalšími Tábory na náměstí upálen.

Vojska pražanů přitrhla nato do Chrudimi, kam od jihu dne 26. dubna 1421 přitáhl se svým vojskem i Žižka. Obě vojska se domluvila na společném útoku a dobytí města, jehož vojenským velitel Jan Městecký z Opočna, hlavní viník chotěbořského krveprolití, přijal již dne 28. dubna 1421 nabídnutou kapitulaci.

Chrudimská královská posádka z města odešla a brány města se otevřely husitským sborům. Kdo z občanů města nechtěl přistoupit k novému učení, pozbyl práva pobývat ve městě a mít tam majetek. Odstěhovali se tak někteří Němci a město bylo zcela počeštěno. Dominikánský klášter v Chrudimi byl úplně zničen a mniši pravděpodobně upáleni.

Chrudim v 16. století

Chrudim v 16. století

Když se po únavě husitských válek ujímal v Čechách vlády král Zikmund, vyslala i Chrudim svého velvyslance do Jihlavy, aby jeho jménem složila slib věrnosti novému panovníkovi. Spolu s jinými městy se i Chrudim přičinila, aby Jiří Poděbradský byl zvolen za "správce mocného a pravého království Českého".

Poměrně klidný vývoj města za jagellonské dynastie byl narušen až za prvního Habsburka, Ferdinanda I. Chrudim se spolu s většinou českých měst zúčastnila neúspěšné revoluce proti panovníkovi a byla za to exemplárně potrestána. Chrudim přišla o všechny své statky, zaplatila velkou pokutu a propadla jí privilegia. Sotva se obecní finance a hospodářský život trochu zotavily, přišla nová, podstatně horší pohroma. Chrudim se zúčastnila, jako většina českých měst, odboje proti Habsburkům r. 1618; nastolení zimního krále bylo uvítáno mohutnou slavností.

Chrudim 1620

Chrudim 1620

Český odboj skončil bitvou na Bílé hoře, majetek města tak byl znovu r. 1622 konfiskován. Městem procházeli cizí i císařské armády, které vydíraly a loupily. Vzhledem k tomu, že v té době ještě nebyly kasárny, postihlo ubytování a stravování vojska městské obyvatelstvo, které muselo vojsku dodat předepsané množství potravin a prostory pro ubytování.

Chrudim 1771

Chrudim 1771, Autor: Josef Cereghetti, Zdroj: Stará Chrudim

Nové války, zejména o rakouské dědictví r. 1742-1744, přivedly do Chrudimi pruská vojska, jejichž velitel, panovník Friedrich II. Veliký, měl zde svůj hlavní stan. Roku 1750 zde zřizuje královna Marie Terezie poštu a od r. 1751 je Chrudim sídlem reorganizovaného a trvale zde umístěného krajského úřadu. To s sebou přineslo i jisté hospodářské oživení, ale také bohužel přítomnost německého úřednictva a tím i nebezpečí postupného jazykového odnárodnění, které přetrvávalo až do 60. let 19. stol.

V první polovině 19. stol. je Chrudim poklidné venkovské město, zatím bez železničního spojení. Hlavním zaměstnáním bylo soukenictví, koželužství a zemědělská výroba.

Chrudim 1826

Chrudim 1826, Autor: F.J.Schmiedt, Zdroj: Stará Chrudim

Převratné události r. 1848 přinesly i novou správní organizaci. Při ní přišla Chrudim o krajský úřad a o kriminální soud, obojí se vrátilo zpět r. 1855. Ve druhé polovině 19. stol. dostala obec železniční spojení, byly založeny peněžní ústavy a četné průmyslové podniky.

© 2001-2017 Chrudim2000.cz Partnerské weby: Rejstřík firem, Folklor Pardubice

Tato stránka je přístupná libovolným prohlížečem, nejlépe však vypadá v prohlížeči, který podporuje HTML 4.0 a CSS 2 (Internet Explorer od verze 5, Mozilla, Opera a další). Pokud čtete tuto zprávu, Váš prohlížeč zřejmě dostatečně nepodporuje CSS. Stránku sice vidíte bez pokročilejšího formátování, avšak veškerý obsah je plně přístupný i pro Vás.