Přeskočit navigaci

Vinařství

Letmé zmínky o vinicích v Chrudimi jsou již ze 60. let 15. století, ale pravý rozvoj chrudimských vinic nastal až v roce 1537, kdy orgány města daly povolení. Nejprve byla osázena Vlčí hora, později v roce 1555 také Pumberka a Na skřivánkách. Vinné hrozny se lisovaly na "v presích", kde lisy vlastnily jen někteří vinaři a ostatním je za poplatek pronajímali. Další lis stál Na skřivánkách (pod budovou dnešní strojnické průmyslovky), později se z něj stal hostinec nazvaný Presy, který byl ještě ve druhé polovině 19. století oblíbeným výletním místem chrudimských občanů.

Skutečnou katastrofou pro Chrudimské vinařství byly politické události po Bílé Hoře, které vedly k hromadné emigraci. Vinice nedostatkem péče a všeobecným zpustnutím přišly prakticky vniveč. Italský lékař Pietro Domenico Bartoloni di Empoli, který v roce 1717 vydal chvalozpěv na víno mělnické, otřel se v něm také o chrudimské víno citací německého úsloví: "Chrudimer Wein macht weynen die Kinderlein" (Po chrudimském víně dětičky pláčou). Chrudimské vinařství postupně upadávalo.

Existenci chrudimského vinařství se pokusil zachránit až janderovský mlynář a dlouholetý chrudimský starosta Josef Klimeš, který roku 1869 založil v Janderově novou vinici. V roce 1879 získal ve Vídni za své výborné chrudimské víno čestný diplom. Stejně úspěšný byl i v roce 1880 na výstavě v západoněmeckém Geisenheimu. Pěstování tohoto vína skončilo pravděpodobně před Klimešovou smrtí v roce 1900. Památku na chrudimské vinařství představuje svatováclavský sloup se sochou sv. Václava.

© 2001-2024 Chrudim2000.cz

Tato stránka je přístupná libovolným prohlížečem, nejlépe však vypadá v prohlížeči, který podporuje HTML 4.0 a CSS 2 (Internet Explorer od verze 5, Mozilla, Opera a další). Pokud čtete tuto zprávu, Váš prohlížeč zřejmě dostatečně nepodporuje CSS. Stránku sice vidíte bez pokročilejšího formátování, avšak veškerý obsah je plně přístupný i pro Vás.